Editorial
Barbora KlímováEditorial
Možnosti a úskalí využití soukromého zdravotního pojištění 3
Doc. Jan Mertl, Vysoká škola finanční a správní
Při přechodu na tržní ekonomiku existovala v Česku nemalá očekávání týkající se využití soukromých zdrojů ve financování zdravotnictví. Řada aktérů předpokládala, že privatizace ve zdravotnictví otevře cestu k individualizaci jeho financování na pojistných principech a výraznému zvýšení podílu soukromých zdrojů. Opakovaně byl zmiňován také princip legalizace a transparentního nastavení soukromých plateb, který měl přispět k omezení výskytu šedé ekonomiky ve zdravotnictví. Čeští politici z pravicové části politického spektra často mluví před volbami o využití „zdravotního připojištění“ jako řešení problémů českého zdravotnictví. Příznivci soukromého zdravotního pojištění jsou motivováni v zásadě dvěma způsoby:
jedni vidí vícezdrojové financování a spoluúčast pacientů jako cestu ke zvýšení možnosti volby a efektivnosti systému, druzí akcentují omezenost veřejných zdrojů a vidí „připojištění“ jako lepší variantu než spoléhání pouze na přímé platby. Výsledky těchto snah jsou však poměrně skromné a narážejí na četná omezení. Proto je vhodné nahlédnout na podstatu problematiky pomocí poznatků ekonomie zdravotnictví a zdravotní politiky. Cílem článku je představit faktory ovlivňující využití soukromých zdrojů ve zdravotnictví, roztřídit jednotlivé formy soukromého zdravotního pojištění a podívat se na situaci v Česku.
Globální pojišťovnictví v době vysoké inflace 9
Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA / předseda redakčního kruhu Pojistných rozprav
Ekonomický vývoj ve světě v posledních téměř třech letech bezesporu silně a negativně ovlivňuje inflace. Ta dopadá na světové hospodářství, národní ekonomiky, na všechny ekonomické sektory a spotřebitele, avšak rozdílně. Inflace má pevné místo v ekonomické teorii, a proto je vhodné v úvodu tohoto článku alespoň stručně zmínit některé teoretické přístupy, například k příčinám inflace. Pokud jde o podnikání v pojišťovnictví, tak má svoje specifika, stejně jako je mají jednotlivá pojistná odvětví či typy pojištění a tím pádem
projevy a dopady inflace nejsou plošné, ale diferencované. V tomto článku budou zkoumány nejdříve makroekonomické podmínky rozvoje globálního pojišťovnictví v období vysoké inflace, pak jeho aktuální globální vývoj a nakonec konkrétní vliv inflace na pojišťovnictví a pojištění.
Nová a významně se měnící rizika a možné dopady na pojistitele a zajistitele 15
Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA / předseda redakčního kruhu Pojistných rozprav
Pro pojistitele je práce s rizikem alfou a omegou jejich činnosti. To se odráží i v legislativě. Například v zákoně o pojišťovnictví se vymezuje pojišťovací činnost jako přebírání pojistných rizik na základě uzavřených pojistných smluv a plnění z nich… Tato definice je samozřejmě širší, ale přebíráním rizik začíná. Není také náhodou, že v regulaci pojišťovnictví podle režimu Solventnost II je kladen mimořádný důraz na řídicí a kontrolní systém a v rámci toho na řízení rizik, přičemž hlavní rizika jsou též konkrétně vymezena. Svět se ovšem neustále mění a pojistitelé musejí na změny reagovat. Vypukla válka na Ukrajině, roste geopolitické napětí, v posledních třech letech se stala globální výzvou vysoká inflace a o deglobalizaci se už nejen hovoří. Je jasné, že pojistitelé se musejí v prvé řadě zaměřit na ta rizika, která jsou spojena s jejich stávajícím podnikáním. Nicméně nelze pustit ze zřetele nová a významně se měnící rizika („emerging risks“), jež mohou mít fatální dopady na současný byznys i aktivity pojistitelů v příštím období.
Druhý pilíř důchodových systémů 22
prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. / katedra financí Fakulty ekonomických studií Vysoké školy finanční a správní, a. s.
V závislosti na koncepci sociální politiky se ve světě využívají odlišné důchodové systémy, které sestávají z několika penzijních pilířů. U nás jsou veřejné důchody upraveny zákonem o důchodovém pojištění, nicméně fakticky se jedná o sociální důchodové pojištění jen z necelé třetiny; většinově jde o rovný důchod. V EU převažují systémy sociálního pojištění a druhým penzijním pilířem bývají většinou zaměstnanecké penze. Fialova vláda chce realizovat důchodovou reformu s využitím čtyř penzijních pilířů: základní složky, zásluhové složky, dobrovolné veřejné fondové složky a dosavadního třetího pilíře. Příspěvek analyzuje zejména úlohu druhých pilířů v hlavních důchodových systémech ve světě.