2021/38

Editorial

Zvládlo globální pojišťovnictví dopady pandemie?

Ing. Jaroslav Mesršmíd, CSc., MBA / předseda redakčního kruhu Pojistných rozprav

Pandemie byla – a stále je – nečekanou a obrovskou výzvou i pro pojišťovnictví. V úvodníku Pojistných rozprav č. 37, věnovaném právě pandemii jako výzvě pro pojišťovnický sektor, jsme uvedli, že nikdo nepočítal s tím, že by se mohla stát tak tvrdou realitou a rychle se rozšířit po celém globalizovaném světě. Dopady pandemie na národní hospodářství byly ve většině zemí světa velmi tíživé.

Před rokem nebylo samozřejmě možné odhadnout konec pandemie, vyčíslit globální škody, nemluvě o mnoha nejistotách a neznámých. Nicméně jisté odborné zkušenosti a poznatky pojistitelů a zajistitelů byly čtenářům ve zmíněném úvodníku již prezentovány. Počátkem listopadu 2021, kdy byl napsán aktuální editorial, je již možné přece jenom alespoň částečně posoudit vliv koronavirové krize na globální pojišťovnictví, zejména na dynamiku jeho celkového růstu, na jeho stabilitu i solventnost.

Lze začít tím, že v roce 2021 se očekává podle prognózy renomovaného Swiss Re Institutu (SRI) historicky vysoký přírůstek reálného globálního hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 5,8 %, což vyniká po propadu tohoto ukazatele o 3,7 % v roce 2020. Tzn. že makroekonomické prostředí je pro pojišťovnictví relativně příznivé, a to přes křehkost obnovy, potíže v globálních dodavatelských řetězcích a značné rozdíly v ekonomické situaci jednotlivých zemí světa. S ohledem na prognózu HDP až tak nepřekvapí, že se v roce 2021 počítá s růstem globální poptávky po pojištění ve výši 3,3 % a v roce 2022 ve výši 3,9 %. Pozitivní je nesporně též obecné hodnocení některých analytiků, že ekonomická obnova či vzchopení budou nyní ve srovnání s globální finanční a ekonomickou krizí 2007–2009 mnohem rychlejší. Prognózy, jež jsou většinou sestavovány s celou řadou předpokladů, jsou jedna věc, a tvrdá data, i když třebas předběžná, zase druhá.

Ze statistiky SRI o vývoji globálního pojišťovnictví v roce 2020 vyplývá, že globální pojistné po očištění o inflaci pokleslo v roce 2020 o 1,3 %, což je menší pokles než u globálního HDP. Ale jistě nepotěší, že v eurozóně se pojistné snížilo o 5,5 % a v EU o 5,2 %. Jiné regiony světa si vedly o něco lépe (USA a Kanada: +0,9 %; Asie a Pacifik: –0,3 %). V roce 2019 činil přírůstek globálního pojistného po očištění o inflaci 3 %.

Je jasné, že pandemie měla vliv na chování spotřebitelů, kteří často odkládali spotřebu i rozhodování o investicích. To a další faktory ovlivnily především poptávku po životním pojištění, proto se globální pojistné životního pojištění po očištění o inflaci snížilo v roce 2020 o 4,4 %, přičemž v roce 2019 byl zaznamenán přírůstek ve výši 1,8 %. I když nastal pokles i v USA a Kanadě (–0,9 %) a v regionu Asie–Pacifik (–2,1 %), je v tomto srovnání výrazné snížení daného pojistného v eurozóně (–10,4 %) a v EU (–9,2 %). Globální pojistné neživotního pojištění po očištění o inflaci vzrostlo v roce 2020 o 1,5 % a v roce předchozím o 3,9 %. Zůstalo tedy i přes všechna omezení z titulu pandemie na trajektorii růstu a zvýšilo svůj podíl na celkovém globálním pojistném na více než 55 %.

Výsledky globálního pojišťovnictví v roce 2020 lze hodnotit z mnoha úhlů. V zásadě se dá říci, že jsou mnohem příznivější než většina předpovědí z 1. poloviny roku 2020, což je pochopitelné, neboť „úder“ pandemie byl velmi prudký a pesimismus tehdy veliký. Bylo by chybou pominout tu skutečnost, že globální pojistné je souhrnem pojistného vyprodukovaného na jednotlivých národních trzích. Dostupné výsledky ukazují, že rozdíly mezi zeměmi byly v roce 2020 značné. Mezi 20 největšími národními pojistnými trhy ve světě byly jak země s nadprůměrným růstem (např. Čína: +6,2 %; Jižní Korea: +8,2 %; Švýcarsko: +6,5 %; Švédsko: +7,7 %), tak země s nadprůměrným poklesem (např. Brazílie: 21,5 %; Spojené království: 7,1 %; Španělsko: 6,6 %; Austrálie: 8,5 %). Uvedené údaje jsou odrazem rozdílných dopadů pandemie na jednotlivé národní ekonomiky, přičemž svoji roli určitě sehrál různý rozsah omezení ekonomických aktivit.

Tento globální makropohled je účelné doplnit mikropohledem, tj. hodnocením výkonů vybraných mezinárodně aktivních skupin. V roce 2020 se podílelo 20 největších pojišťovacích skupin ve světě dle společnosti Insuramore na globálním celkovém pojistném 27,88 %. Jejich průměrná tempa růstu v období 2018–2020 byla mírně záporná jen v pěti případech, kdežto u 15 skupin byl docílen solidní růst, a v některých případech až mimořádně vysoký růst, zvláště u soukromých zdravotních pojišťoven se sídlem v USA. Solidně se vyvíjela u vybraných pojišťovacích skupin i ziskovost či solventnost. Např. žádná z devíti mezinárodních pojišťovacích skupin, jež byly dříve Radou pro finanční stabilitu zařazeny mezi tzv. „globální systémově důležité pojistitele“, neměla v roce 2020 žádné závažnější finanční problémy. Naopak všechny vykázaly zisk. Toto veskrze pozitivní hodnocení největších pojišťovacích skupin světa neznamená, že některé spíše malé a střední pojišťovny se i na vyspělých pojistných trzích nedostaly v průběhu pandemie do finančních problémů. V řadě případů byly tyto potíže řešeny prodejem majetku či fúzemi. Jiné pojišťovny byly podrobeny „jen“ přísnějšímu dohledu, což se většinou týká životních pojišťoven operujících v prostředí nízkých úrokových sazeb, nebo byly nuceny změnit podnikatelskou strategii. V některých zemích vyvstalo, a to vzhledem k dosti medializovaným soudním sporům o pojistné plnění zvláště u pojištění pro případ přerušení provozu, reputační riziko. Podstatné ovšem je, že na žádném národním pojistném trhu se neobjevily ani náznaky systémového rizika.

Možných citelných dopadů koronaviru si byly vědomy také orgány dohledu a velice brzy po propuknutí pandemie začaly intenzivněji zkoumat solventnost pojišťoven a stabilitu pojistných trhů. Na globální úrovni se toho ujala Mezinárodní asociace orgánů dohledu v pojišťovnictví (IAIS) a provedla analýzu a hodnocení globálního pojistného trhu v roce 2020 z dohledového pohledu. Z její zprávy vydané v prosinci 2020 vyplývá, že přes závažnou volatilitu na finančních trzích v průběhu 1. poloviny roku 2020 zůstal pojišťovnický sektor finančně i provozně odolný. Této odolnosti napomáhala i opatření orgánů dohledu, jež poskytovala provozní úlevy, a také měnová a fiskální podpůrná opatření na některých finančních trzích. Naprosto stěžejní je ten závěr, že přes dopady koronavirové krize na solventnost a ziskovost – např. ztráty na straně aktiv – zůstaly solventnostní poměry v zásadě hodně nad požadavky stanovenými právními předpisy. Prostě kapitálová vybavenost sektoru pojišťovnictví byla před krizí napříč světem velmi dobrá. IAIS nicméně připouští, že na straně pasiv jsou výsledky v jednotlivých jurisdikcích značně odlišné, v závislosti na podnikatelském modelu, a neskrývá, že budoucí vývoj může být zatížen celou řadou rizik, a to např. jak z důvodu nejistého konce pandemie, tak z přetrvávání prostředí nízkých úrokových sazeb.

Sílu globálního pojišťovnického sektoru potvrdila IAIS i v září 2021. Tentokrát vypracovala několik scénářů o dopadu klimatické změny na investice pojišťoven, přičemž se opírala o data, jež pokrývají 75 % globálního pojistného trhu. Z porovnání řádného (spořádaného) přechodu k mezinárodně dohodnutým klimatickým cílům s chaotickým (neuspořádaným) přechodem nebo se scénářem, kdy klimatické cíle nejsou plněny, vyplývá, že chaotický nebo neúplný přechod by měl 2–6krát větší negativní dopad na solventnost napříč pojišťovnickým sektorem. Nicméně současná celková solventnostní situace pojistného trhu je podle IAIS solidní a na takové úrovni, že sektor jako celek by byl schopen absorbovat ztráty z investování rezultující z kteréhokoliv scénáře připraveného IAIS. Další příznivou zprávou ze září 2021 bylo oznámení ratingové agentury Moody’s, že změnila výhled pro globální zajišťovací sektor z „negativního“ na „stabilní“, mj. i díky zlepšení kombinovaných kvót zajistitelů.

Závěrem lze konstatovat, že tento pouhý nástin hodnocení globálního pojišťovnictví dokumentuje, že si zachovalo i přes koronavirovou krizi svoji finanční sílu a udrželo si solventnost nad právně stanovenými limity. Pokles globálního pojistného v roce 2020 byl jen mírný a prognózy naznačují, že již v roce 2021 by měl být obnoven růst. Hospodaření největších pojišťovnických skupin světa se vyvíjelo v zásadě příznivě a na žádném z příslušných národních trhů se neobjevily ani náznaky systémového rizika. Pandemie mj. znamenala, že se zvýšila frekvence používání některých odborných pojmů, mezi něž určitě patří „udržitelnost“, „odolnost“ a „pojistitelnost“. Nejdůležitější ovšem je, že bez jejich promítnutí se v podstatě již neobejdou podnikatelské strategie pojišťoven. Na otázku uvedenou výše lze tudíž odpovědět, že globální pojišťovnictví se s dopady pandemie zatím v zásadě úspěšné vyrovnává, a že tudíž obstálo.